strava

 

Seno

Seno musí tvořit hlavní složku stravy morčete ze dvou důvodů:

• je hlavním zdrojem vlákniny.

Vláknina je pro morče životně důležitá. Jsou 2 typy vlákniny – nestravitelná a stravitelná vláknina. Nestravitelná vláknina podporuje peristaltiku střev a chuť k jídlu a ze stravitelné vlákniny sestávají „papací“ bobky, které morče žere přímo z análního otvoru (tzv. koprofágie). Obojí vláknina pak udržuje ve střevech mikrobakteriologickou rovnováhu, a tím napomáhá předcházet zažívacím problémům.

• morče musí seno déle přežvykovat, čímž si obrušuje stoličky.

Proto musí mít morče seno celoživotně neomezeně k dispozici.

Při nákupu sena dáváme pozor, aby bylo seno suché, voňavé, zelené a bezprašné. Pokud je seno navlhlé,  zatuchne a zpravidla začne plesnivět, přičemž plíseň může vyvolat těžká onemocnění, neboť produkuje zdraví škodlivé mykotoxiny (např. plíseň Aspergillus flavus produkuje jedovatý aflatoxin, který je rakovinotvorný a poškozuje játra a ledviny).

Nejvhodnější je luční nebo horské seno, protože je to směs různých druhů lučních trav a bylin.

Seno doma skladujeme v temnu a suchu a nejlépe v jutových pytlích, polypropylenových pytlích s průduchy, ve starých povlacích na polštáře a peřiny, případně v proutěných koších nebo podobných prodyšných nádobách. Ze sena se tak snadno vypaří přebytečná vlhkost a nedochází ke vzniku plísní.

Nejhodnotnější je seno z první senoseče, která bývá na konci května a v červnu. Toto seno je totiž hrubší a obsahuje tím pádem více vlákniny a živin než seno z druhé senoseče (otavy), která probíhá v létě. Obsah látek v seně je závislý na mnoha faktorech (např. obsahu bylin a trav), přesto však můžeme určit aspoň jeho přibližnou výživovou hodnotu – seno průměrně obsahuje 8 -16 % hrubých bílkovin, 22 - 35 % vlákniny, 3 - 5 % vápníku a 1 - 3 % fosforu.

Čerstvě usušené seno musíme před zkrmením nechat 6 týdnů odležet, protože, ačkoliv se nám zdá suché, probíhají v něm ještě biochemické procesy, které mohou u zvířat vyvolat těžké trávící problémy.

Jako chutný doplněk k senu můžeme morčíkovi nabídnout sušené bylinky, případně kvalitní bio produkty značky Pre Alpin – Pre Alpin Lepo Flowers, Pre Alpin Lepo Herbs, Pre Alpin Lepo Bloxx, Pre Alpin Lepo Sensitive a Pre Alpin Lepo Fibre.

I když je u produktů značky Pre Alpin napsané, že je možné používat je jako náhradu sena, doporučujeme v tomto směru spíše neexperimentovat (přerostlé stoličky nejsou nic pěkného) a morčíkovi je podávat jenom jako doplněk a ne jako hlavní součást potravy.

TIP! Pokud si sušíme bylinky doma (ať už volně rozložené na papíře, v troubě či sušičce), musíme také počkat 6 týdnů, než se odleží a teprve pak je můžeme morčeti nabídnout. Při sušení v troubě je ideální teplota 40-50°C, v žádném případě však nesmí přesáhnout 100°C.

 TIP! Do uskladněného sena můžeme taky přidat různé sušené bylinky (pampeliška, jitrocel, bazalka, majoránka...viz níže kapitola Luční a aromatické byliny), které ho navoní a morčákovi pak bude seno víc chutnat.

Jak morče tráví vlákninu a proč si žere vlastní bobky?

Morčata dokáží, narozdíl od člověka, trávit nestravitelnou rostlinnou vlákninu. Aby morčata z rostlin potřebné živiny získala, musí vláknina projít zažívacím traktem dvakrát.

Nestravitelná vláknina prochází trávicím traktem poměrně rychle a je vylučována jako suchý pevný trus. To udržuje trávicí trakt v pohybu a povzbuzuje chuť k jídlu.

Stravitelná vláknina prochází trávicím traktem, v tlustém střevě se oddělí od nestravitelné vlákniny a pomocí zpětného pohybu peristaltiky střev končí ve slepém střevě, které je mnohem větší než je tomu u lidí. Zde žijí „hodné“ bakterie, které příchozí vlákninu zpracují a vytvoří z ní těkavé mastné kyseliny, které přejdou do krve jako zdroj energie, a vitamíny B a K, aminokyseliny a enzymy, které putují zpět do tlustého střeva a jsou vylučovány coby „papací bobky“ z těla ven. Morče si je pak přímo z análního otvoru žere (tzv. koprofágie), a tak získává pro svůj organismus nezbytné živiny.

Pokud bude mít morče ve svém jídelníčku málo vlákniny, a potrava bude naopak bohatá na sacharidy (uhlohydráty, karbohydráty) a bílkoviny (proteiny), změní se ve slepém střevě pH, což změní skladbu mikroflóry. To má za následek hrozící přemnožení „špatných“ bakterií (nejčastěji jsou to Clostridie a E.coli), které začnou produkovat škodlivé toxiny a morče pak dostane průjem, na který může i zemřít.

Kde je nejvíc vlákniny?

Nejvíc vlákniny obsahuje samozřejmě seno, pak trávy, byliny, listy stromů a listová zelenina (např. salát, čínské zelí, mrkvová, petrželová a ředkvičková nať).

Voda

Vodu měníme každý den. Podáváme ji čistou a pokojové teploty. Vhodnější je napáječka, protože v misce se voda velmi rychle znečistí podestýlkou a výkaly. Je vhodné 1x týdně všechny části napáječky pořádně vyčistit, aby se odstranily vodní řasy a různé usazeniny. Čištění je jednoduché - do napáječky nalejeme díl octu a díl vody, přidáme trochu rýže, pořadně protřepeme, vypláchneme a napáječka je jako nová. Sosátko je pak vhodné čistit vatovými tyčinkami.

Do vody můžeme přidávat přípravek Acidomid K, který vodu okyseluje a zabraňuje tak množení patogenních bakterií a plísní ve vodě. Taktéž působí jako prevence proti kokcidióze. Některá morčata nechtějí vodu ochucenou Acidomidem pít. Není to žádná tragédie a morčatům pak vodu s Acidomidem nenutíme.

Ostatní minerální a vitamínové přípravky (viz kapitola Vitamin C) jsou pro správně živené morče veskrze zbytečné (jejich nadbytek způsobuje dokonce těžká onemocnění, viz kapitola Vitamínové a minerální doplňky) a podáváme je jen po domluvě s kompetentním veterinářem.
 
Jak naučit morčátko pít z napáječky?

Ne každé morčátko umí pít z napáječky, a proto to ta, která z ní pít neumí, musíme naučit. Nejlépe to morčík pochopí, když mu napáječku podáte k tlamičce a kuličkou se zlehka dotknete jeho pysků tak, aby vytekla kapka. Ve chvíli, kdy morčík kuličku olízne a zjistí, že tudy teče voda, máte vyhráno.

Vitamin C

Morčata (podobně jako lidé a primáti) ztratila v průběhu evoluce enzym L-gulonolaktonoxidázu (= L-glukonogamalaktonoxidázu), a tím i schopnost vytvářet si vitamin C (kyselinu askorbovou) při biosyntéze, a proto je potřebné jim vitamin C dodávat v podobě zeleniny a ovoce a doplňkově i krmivem o něj obohaceným.


 


Vitamin C je velmi důležitý pro vznik aminokyselin (hydroxylyzinu a hydroxyprolinu), které se podílejí na syntéze kolagenu. Porucha této syntézy vede k vzniku krevních sraženin, volného krvácení, vypadávání zubů,  průjmu, nechutenství, kulhání, opuchnutí kloubů s následným poškozením (viz ilustrační fotografie). Nedostatek vitaminu C (hypovitaminóza a její těžší forma avitaminóza) vede též k oslabení imunity (morče je náchylnější k onemocnění např. plísní či kokcidiózou), poruchám reprodukce (samice ne a ne zabřeznout, nekvalitní spermie) nebo nekvalitní srsti. Chovatelé mohou pozorovat slabá mláďata (horší srst, dýchací obtíže, hopkání místo běhání). První příznaky se mohou objevit již po dvoutýdenní absenci vitaminu C v potravě. Pokud morče vitamin C přijímá, ale v nedostatečném množství, objevují se obtíže pozvolna.

Jak postupovat u morčete s avitaminózou?

Rozdrtíme 100 mg tabletu vitaminu C, smicháme s vodou na kašičku a osladíme Glukopurem. Kašičku natáhneme do stříkačky a morčeti podáme přímo do tlamičky. Léčbu provádíme po dobu 10-14 dnů, poté by již mělo být poznat zlepšení. Je vhodné ji doplnit podáváním vitaminu B a masáží, natahováním a zahříváním nožiček.

Denní dávka u dospělého morčete je 10-20 mg. Při chovu v bytě stačí 10 mg, při chovu venku 15 mg, při březosti 20 mg. Také morčata ve stresových situacích (např. změna prostředí, neshody se spolubydlícími, střídání teplot), rostoucí, laktující a nemocná nebo zvířata v rekonvalescenci mají zvýšenou potřebu vitaminu C.

Vitamin C se snažíme morčatům v jídelníčku doplňovat v co možná nejvíc přirozené formě (tráva, zelenina, ovoce). Uměle vyrobený vitamin C by měl sloužit pouze jako doplněk (používat můžeme např. C-Compositum forte, kterým můžeme čas od času „pocukrovat“ například předkládanou zeleninu nebo ho rozpustíme v trošce vody a podáme injekční stříkačkou bez jehly morčátku přmo do tlamičky). Proto je důležité nabízet morčeti vyváženou a na vitamin C bohatou stravu. Toho se dá dosáhnout jedině pestrou stravou, která bude zahrnovat trávu, zeleninu a ovoce.

! Při nevhodném nebo dlouhém skladování (např. v zimních měsících) klesá obsah vitamínů v ovoci a zelenině zhruba o 1/3!

! Ve zverimexech se dá koupit vitamin C v kapkách, které jsou určeny k podání do pitné vody. Musíme však myslet na to, že vitamín C je znehodnocován působením světla, z vody rychle vyprchá a také musí být přidáván do 24 hodin odstáté vody, protože ho chlór ničí. Z toho všeho vyplývá, že pokud morče nevypije připravený roztok dostatečně rychle, vitaminu C se k němu touto cestou dostane minimální, pokud vůbec nějaké relevantní množství. Kov na konci napáječky vitamin C neničí, protože sosátko je vyrobeno z nerezi.

! Nadbytek vitaminu C může vést k močovým kamenům! Vitamin C (kyselina askorbová) patří k látkám, které silně ovlivňují vznik močových kamenů, protože zvyšují vylučování kamenotvorných látek do moči. Kyselina askorbová se v organismu přeměňuje na oxalát, který se při normálních hodnotách vylučuje močí, ale při vyšších se ukládá v močových cestách a může zapříčinit vznik močových (oxalátových) kamenů. Riziko vyššího množství oxalátů v organismu stoupá také při nadbytku vápníku. Vysoký obsah vápníku a oxalátů v potravě napomáhá tvoření nerozpustného kalciumoxalátu, který je nejčastější složkou močových kamenů. Proto rozhodně není pravda to, co tvrdí někteří chovatelé a sice, že vysoké dávky vitaminu C okyselují moč a zabraňují tak vzniku močových kamenů.

! Zápal pysku (viz ilustrační obrázky. Morčátko na obrázcích má ranku již ošetřeno Betadinou.) vznikne jako mechanické poškození, do kterého se dostane infekce. Toto mechanické poškození může způsobit hrubá potrava, nekvalitní seno, podestýlka nebo ostré předměty v okolí morčete. Přispívajícími činiteli k rozvoji infekce jsou problémy se zuby a nevhodná strava (mnoho sacharidů, nedostatek vitaminu C a B). Infekce bývá buď bakteriálního nebo kvasinkového původu – to musí určit veterinář na základě kultivace a podle výsledku pak zvolí způsob léčby. Jako první pomoc lze použít zředěný (viz návod k použití) antiseptický jódový roztok Betadine. V rámci podpůrné léčby se pokusíme zamyslet nad jídelníčkem morčáka, omezíme množství sacharidů (z jídelníčku vyloučíme ovoce, zrní a vločky, chleba, komerční pamlsky...)  a zvýšíme příjem vitaminu C a B.

Pro zajímavost

Osteoartróza je nejčastější forma artritidy u lidi. Dochází při ní k postupnému opotřebování chrupavky chránící klouby, která má zabraňovat kostem, aby se o sebe odíraly. Poté, co je většina chrupavky opotřebována, začínají se v kloubních prostorech tvořit kostní ostruhy. Navenek se osteoartróza projevuje bolestí a ztuhnutím kloubů. Klouby mohou být oteklé a snižuje se jejich pohyblivost.

Podle nedávné studie Duke University Medical Center vysoké dávky vitaminu C u morčat riziko spontánní osteoartrózy zvyšují. Nález odporuje dřívějším krátkodobým studiím u morčat a epidemiologické studii u lidí, která tvrdí, že by vitamin C a jeho antioxidační vlastnosti mohli proti osteoartróze chránit, řekla doktorka Virginia Krausová, docentka medicíny na Duke University Medical Center.
"Je možné, že krátké vystavování vysokým dávkám vitaminu C poskytuje antioxidační účinky s minimem vedlejších účinků, ačkoli prodloužené vystavování má za následek škodlivé účinky," řekla. Výzkumníci krmili morčata malými (3 mg za den), středními (30 mg za den) a vysokými (150 mg za den) dávkami vitamínu C přes osm měsíců. Na konci tohoto období zjistili, že tato skupina morčat měla více poškozené chrupavky a více kostních ostruh v jejich kolenech než ostatní skupiny.
Při studiu těchto ostruh objevili výzkumníci protein, který vede k jejich utváření a může být aktivován vitamínem C. V probíhající dodatečné studii u lidí z toho vyvodili závěr, že lidé by neměli doplňovat množství vitaminu C nad doporučenou denní dávku.
Studie, kterou sponzoroval Arthritis Foundation a National Institutes of Health, byla publikovaná v červnu roku 2004 v časopise Artritida a revmatismus.

Tipy pro posílení imunity při nemoci nebo při zátěži organismu:

 

 * mumio je přírodní biostimulátor, který působí antisepticky a silně posiluje imunitní systém

Do napáječky pak můžeme morčíkovi podávat různé neslazené bylinkové čaje – například šípkový, heřmánkový, jitrocelový, bezový, meduňkový nebo lipový čaj.

Na zvýšení chuti k jídlu můžeme nemocnému morčíkovi podat vitaminy B řady (např. B-Compositum, Pangamin, B-Komplex).

Při trávicích obtížích můžeme morčíkovi podávat bylinné kapky, které trávení regulují (např. Rodicare Acut).

Doplňkové krmivo (granule)

Granulované krmivo by mělo být u morčat pouze DOPLŇKEM A ZPESTŘENÍM STRAVY a pokud má morče k dispozici trávu či seno a k tomu dostatečné množství zeleniny a malé množství ovoce, není důležité. Naopak velice důležitá je jeho kvalita, která by se měla blížit těmto základním parametrům:

  1. minimálně 18% vlákniny
  2. bílkoviny 15% (u morčat, která rostou, jsou březí nebo po porodu mohou být bílkoviny vyšší)
  3. neskládá se z obilovin a semínek (granule mají vyvážený poměr všech složek a nezakládají se jen na obilninách) a v žádném případě nesmí obsahovat živočišnou moučku nebo sušené mléko
  4. obsah tuku maximálně kolem 3%
  5. nesmí obsahovat vysoké dávky vápníku a poměr obsahu vápníku a fosforu by měl být přibližně 2:1 (např. vápník 1% - fosfor 0,5%)
  6. množství obsaženého vitaminu C by nemělo být nižší než 400 mg/kg 
  7. všechny kousky v něm obsažené mají podobu peletek nebo granulek, protože je tak zaručeno, že všechny mají i stejný obsah živin

Granule jsou pro morče DOPLŇKEM a rozhodně ho nemusí mít každý den plnou misku. Bohatě postačí 1 čajová lžička na morče na den. Pokud budeme dávat granule obden, taky se nic nestane (někteří chovatelé podávají morčatům granule pouze 1-2x týdně).

Protože tento typ krmiva není pro morče podstatný, můžeme ho z jídelníčku postupně vyloučit buď na dobu určitou (např. během diety) nebo ho, aniž by morčák strádal, z jídelníčku odstranit úplně (za předpokladu, že ho nahradíme dostatečným množstvím kvalitní trávy, zeleniny a malým množstvím ovoce).

! Zatímco běžné dospělé morče granule k životu nepotřebuje, je dobré jimi jako DOPLŇKEM přilepšovat rostoucím morčatům, březím a laktujícím samicím či morčatům, která potřebují přibrat nebo žijí trvale venku (obzvlášť přes zimu).

! Pozor na NADMĚRNÉ PODÁVÁNÍ granulí během březosti. Vysoký příjem energie (tuky, sacharidy) u samiček zvyšuje riziko toxémie! I když chceme samičce přilepšit, nezapomínejme, že granule jsou pouze DOPLNĚK!!!

! Rostoucí morčata a kojící samičky potřebují více bílkovin a vápníku než dospělá morčata. Pokud budeme ale vysokoenergetickou potravou s vysokým obsahem bílkovin a vápníku krmit dospělá morčata, povede to ke jejich obezitě, močovým kamenům a zkrátíme jim tím život.

! Obsah vápníku v potravě se nikdy nesnažíme zvýšit podáváním mléčných dropsů!!! Zvýšenou potřebu vápníku můžeme uspokojit zeleninou s vysokým obsahem vápníku (viz kapitola Zelenina) nebo podáváním kvalitních vojtěškových koleček (viz Vhodné pamlsky). Nicméně to s potravou mající vyšší obsah vápníku nepřeháníme, neboť všeho moc škodí (v tomto případě ledvinám).

!1 polévková lžíce průmyslově vyráběného krmiva denně navíc vede k poklesu konzumace sena o cca. 30%! Tím se snižuje obrušování zubů a vznikají různé deformace, často končící návštěvou veterináře a zbroušením/trháním zubů, a také hrozí zažívací obtíže (zácpy, průjmy, nadmutí).

TIP! Granule skladujeme v suchu a chladnu. Část si odsypeme do uzavíratelné skleničky a zbytek balení (uzavřeného sponou nebo alespoň gumičkou) skladujeme nejlépe v ledničce.

TIP! Před koupí vždy pozorně zkontrolujeme neporušenost obalu a datum spotřeby!

 

Složení granulí

Kvalitní granule mívají na prvním místě ve složení uvedeno seno/trávu. Takové granule obsahují zpravidla vlákniny nejvíc.

Tyto granule se pak dále rozlišují na granule s vojtěškou (vhodné pro mláďata do 6 měsíců věku, březí a laktující samice) a na granule s bojínkem (vhodné pro morčata od 6 měsíců věku, neboť obsahují míň bílkovin, kalorií a vápníku než granule s vojtěškou).

Celosvětovým trendem je pak v granulích co nejmenší obsah obilovin.

 

 

 „Směsky“

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že směsky, které se skládají z obilnin, luštěnin (např. hrachové vločky, fazolové vločky), různých druhů semínek (např. slunečnice, kukuřice) a často obsahují sušené ovoce, oříšky a svatojánský chleba, jsou nevhodné, a to i jen jako doplňkové krmivo. V některých případech mohou obsahovat dokonce sušené mléko nebo živočišné moučky!

Nevhodné výrobky

Jako příklad nevhodných výrobku můžeme na tomto místě uvést:

  • Morče deluxe (Avicentra)
    Složení: arašídy, banány, ječmen, hrachové vločky, mikronizovaná kukuřice, pšeničné vločky, peluška, výrobky rostlinného původu, úsušky pícnin, karoten, kokos, jablka, svatojánský chleba.
    Toto složení (jen tak mimochodem pro morčata absolutně nevhodné) je opsáno přímo z etikety. Vtipné navíc je, že pokud by se výrobce řídil nařízením EU a uváděl jednotlivé ingredience v pořadí podle množství, ve kterém jsou ve směsce obsaženy, tak by to znamenalo, že hlavní složkou této směsky jsou arašídy a banány. Deklarované jakostní znaky na etiketě a údaje o obsažených živinách chybí úplně.
  • Pokarm Podstawowy dla świnki morskiej (Animals)
    Složení bylo přeloženo nejspíš nějakým překladačem, protože moc nedávalo smysl. Obsah vlákniny 4%!
  • Koktajl dla świnki morskiej (Animals)
    Složení těžko pochopitelné stejně jako v předchozím případě. Obsah vlákniny 3%!
  • Kolečka s vojtěškou pro hlodavce (Avicentra)
    Složení: pšenice, kukuřice, jetelo-vojtěškové úsušky, DRŮBEŽÍ MOUČKA, bílkovinné extrakty rostlinného původu.
  • Křupky pro hlodavce (Avicentra)
    Složení: pšenice, kukuřice, DRŮBEŽÍ MOUČKA, bílkovinné extrakty rostlinného původu.
  • Kroužky s vojtěškou (Granum)
    Složení: pšenice, kukuřice, jetelo-vojtěškové úsušky, DRŮBEŽÍ MOUČKA, bílkovinné extrakty rostlinného původu.

Proč jsou směsky nevhodné?

  1. Obsahují hodně škrobů, a bílkovin a mají málo vlákniny. Časem se u morčete mohou dokonce kvůli nadměrnému příjmu škrobů a proteinů objevit i zdravotní problémy jako průjem (viz výše), nadýmání nebo přerůstání zubů, protože chrup morčete je uzpůsoben ke žvýkání a ne k drcení potravy (což se stává při pojídání směsek) a tím pádem se stoličky neobrušují rovnoměrně a tvoří se na nich ostré hrany a špičky, později pak háčky. Zuby pak musí upravit veterinář.
  2. Díky vysokému obsahu semínek a oříšků morčátka tloustnou. Trpí pak především jejich vnitřní orgány a na obezitu nebo  mohou morčátka dokonce i umřít. Ohroženo může být i na první pohled štíhlé morčátko, protože např. ztučnělá játra samozřejmě navenek nepoznáme.
  3. Dalším velmi častým problémem těchto směsek je to, že morčátko si vybírá jenom to, co mu chutná (tzv. selektivní krmení) a zbytek nechává. Tím se mu nedostává ostatních důležitých živin a jeho strava je nevyvážená, což může v budoucnu taktéž vést ke zdravotním problémům. 
  4. Pokud dostává morče každý den tolik směsky, kolik sní, nemá hlad a ani potřebu žrát seno, protože směska je samozřejmě chutnější než seno. Strava s nadbytkem směsky a nedostatečným přísunem vlákniny pak může způsobit dva hlavní problémy:
  • Kvůli sníženému přijmu vlákniny se zpomaluje pohyb zažitiny ve střevech, peristaltika se pomalu zastavuje, až do úplného zastavení. Tento stav se navenek projevuje tím, že morče nežere a nebobkuje. Takto nemocné morče se musí co nejdříve začít léčit, protože každým dnem hladovění se snižuje šance na jeho záchranu.
  • Nadměrný příjem škrobů, tuků a bílkovin ovlivní prostředí ve střevě a morče obtížně tráví „problematičtější“ zeleninu a ovoce a trpí nadýmáním.

Vlastnoručně míchané směsi

Některá morčátka jsou značně vybíravá a ze směsi (byť kvalitnější, než jsou ty obyčejné namíchané jen z obilí, semen, sušeného ovoce a oříšků) sní jen něco. V tomto případě je určitě lepší přejít na granule, kde riziko selektivního krmení odpadá. Někteří chovatelé řeší tento problém tak, že si míchají vlastní směsi ze surovin, které morčátkům chutnají a vyvarují se těch, které by morčátka nechávala v miskách. Tento způsob ovšem doporučit nelze, protože, pokud nejsme studovaní krmiváři, takto můžeme namíchat značně nevyváženou směs, která bude mít dopad na zdraví morčátka, což se nemusí projevit hned, ale klidně až za dlouhou dobu.

Krmiva s kokcidiostatiky (KKS)

Též je potřeba vyhnout se krmivu s přidanými kokcidiostatiky (napr. krmiva Biostan KK Special pro kojící králice s vysokým obsahem energie a Biostan KV Special pro výkrm králíků). Pokud je zvíře krmené i něčím jiným, než těmito granulemi, tak jejich účinek není vůbec žádný – ba naopak zvíře získává na léčivo rezistenci a v případě, že u morčete propukne kocidióza, je díky získané rezistenci obtížnější ji vyléčit. Tyto granule také nejsou žádným nutričně hodnotným zázrakem (např. vláknina 12,5% a 13%), jsou určeny pro výkrm a rychlý růst jatečních králíků (obzvlášť ty s drůbeží moučkou!!? jako je např. „kompletní granulované krmivo pro králíky a hlodavce v zájmových chovech“ značky Brasa) a a jejich dlouhodobé podávání rovněž narušuje střevní mikroflóru.  Pro kokcidiostatika se také užívá názvů antikokcidika a antiparazitika. Někteří chovatelé jim dokonce říkají "granule s vitamíny".

Navykání na granule

Každému je jasné, že morče, které bylo od narození živeno směskou, projeví pramalé nadšení, když mu člověk nasype do misky kvalitní granule. Je to pro něj novinka, na kterou si musí nejdříve zvyknout a zjistit, že je to taky k jídlu. Často se proto stává, že morčata přiběhnou natěšená k misce, zjistí, že jim tam leží něco divného, vytřeští oči, vyhodnotí to jako nejedlé a začnou po majiteli loudit něco na zub. V takové situaci si můžeme vybrat ze tří možností:

  1. buď morčatům do misky přisypeme i trochu původní směsky a během pár dnů si morčata na granule v misce zvyknou, začnou je považovat za jídlo, ochutnají je a směsku vyřadíme z jídelníčku
  2. nebo morčákům odoláme a necháme jim tam jenom granule s vědomím, že žrát jenom seno je nezáživné a než jíst jenom seno, tak to radši ochutnají ty neznámé věci v misce a během pár hodin tak zjistí, že jsou granule dost dobře jedlé.
  3. pokud mame jednoho morčáka, tak můžeme přikoupit druhého, neboť nic nemotivuje morče k jídlu tak jako nepřejícnost a hamižnost: "Přece mu to jídlo nenechám, když ho můžu sníst sám."

Začal/a jsem morčeti dávat granule obden a teď pořád píská, když jdu kolem. Má hlad?!

Mnozí chovatelé si myslí, že když morčátko píská, má hlad. To je zajisté pravda, pokud seník/jesličky zívají prázdnotou a nikde v ubikaci není ani památky po kousku zeleniny. Pokud má morče k dispozici seno a zeleninu, nevyjadřuje jeho pískot hlad, ale morčátko si prostě a jednoduše zvyklo na to, že když píská, tak dostane něco na zub a pískotem se toho dožaduje. Toto pískání může být obzvlášť intenzivní, pokud morče až doteď dostávalo granule každý den - najednou je nedostane, a tak se jich pískotem dožaduje. S hladem to nemá společného vůbec nic – spíš se tady dá mluvit o jistém druhu morčecí vyčůranosti = „Já si písknu a vy doběhnete s jídlem.“ Pokud jsme si jisti, že má morče sena i zeleniny dostatek, doporučujeme pískání ignorovat a až morčík pochopí, že si jekotem žádné extra příděly nevymůže, dospěje k závěru, že se přece nebude namáhat nadarmo a bohatě si vystačí se zeleninou.

Proč morčeti nedávat „směsku s oříšky, okusovací tyčinky lepené vajíčky a jogurtové dropsíky“, když mu to chutná a vypadá  zdravě a spokojeně?

Zdraví je velmi relativní pojem a u morčat to platí obzvlášť, neboť jeden den nám může v ubikaci vesele poskakovat na první pohled zdravé a vitální morčátko a druhý den tam můžeme najít naježený, apatický uzlíček zralý na umření.
Morčecí zdraví nemůžeme stravou ovlivnit úplně – nicméně i některé vrozené dispozice se dají správnou stravou  částečně přelstít. Když se snažíme někoho přesvědčit o správnosti „zdravého“ stravování morčete, často uslyšíme argument „Když jsem byl/a dítě, měl/a jsem morče, to sežralo úplně cokoliv a dožilo se 9 let.“ – to je možné – ostatně i mezi lidmi se najde několik 100letých čiperných staříků, kteří se celý život stravují uzeninami a hulí jako fabriky, ale na jednoho takového nezmara připadá zcela jistě několik tisíc lidí, kteří při stejné životosprávě zaklepou bačkorami předčasně. A naopak lidé, kteří se stravují zdravě, se dožívají průměrně věku vyššího. Všichni víme, že je zdravější si doplňkově mazat na chleba Lučinu než tavený sýr. Proto jistě každý rád uzná, že jsou byť doplňkově vhodnější kvalitní granule, než směsky s oříšky a podobné nesmysly. A na to bychom měli myslet i při sestavování jídelníčku pro naše morčáky – je sice hezké, že se něčí morče dožilo při mizerné životosprávě tak požehnaného věku, ale nespočetně víc je morčat, která při stejné stravě zemřela již ve 3-4 letech. Samozřejmě nemůžeme tvrdit, že kdyby se všechna stravovala „košer“, tak by se dožila taky 9 let, nicméně za pokus zrovna to naše morčátko určitě stojí. Ostatně ztratit nemáme co, ale získat můžeme hodně – i několik let života navíc s naším malým chlupatým kamarádem.

Zelenina

Zelenina je pro morče důležitá, protože mu dodává minerální látky, vitamíny a vlákninu, které by normálně našlo v luční trávě, bylinách apod. Pokud nemáme možnost morčáka krmit pro něj přirozenou stravou = čerstvou luční trávou, je zelenina tou nejvhodnější náhražkou.

Zeleninu morčeti podáváme nejlépe 2x denně v množství, které sní do dalšího krmení. Krmení 1x denně není dobré, protože to působí nestabilně na trávicí trakt. Morčata budou mít tendenci krmivo rychle polykat a pořádně nežvýkat a tím polykat i spoustu vzduchu, což má ve střevech za následek kvašení. Proto je potřeba krmivo rozložit do co nejvíce dávek, aby morče mohlo uvolněně jíst. Vždy je potřeba odstranit zbytky krmiva, aby se nezačalo rozkládat a plesnivět.

Minimální dávka na jedno morče je 100g zeleniny denně, lépe však alespoň 200g. Je dobré sledovat, jestli podávaná zelenina neobsahuje příliš mnoho vápníku nebo vitamínu C, protože její dlouhodobé podávání ve vyšších dávkách není pro morčecí organismus vhodné (viz kapitola Vitamin C).

Krmení je samozřejmě nutné přizpůsobit zdravotnímu stavu a kondici morčete.

Dáváme pozor, aby se zelenina nezapařila (např. v igelitu v teple se snadno zapaří a morče se může nadmout a umřít) a v ideálním případě ji uchováváme v lednici (v lednici je chladno a zelenina se nezapaří). Před podáváním zeleninu dobře omyjeme pod tekoucí vodou. V žádném případě ji nedáváme přímo z lednice, ale necháme ji odležet na pokojovou teplotu, neboť po požití studené zeleniny by morče mohlo dostat průjem. Dáme si dobrý pozor, aby zelenina nebyla shnilá nebo plesnivá!

Při podávání zeleniny musíme dodržovat několik základních pravidel:

  1. Zeleninu podáváme morčatům v rozumném množství (i vhodná zelenina může ve velkých dávkách způsobit zažívací obtíže)
  2. Na všechny druhy zelí a listové zeleniny velice opatrně zvykáme, protože už v malém množství může způsobit nadmutí a případný následný úhyn zvířete
  3. Pokud podáváme třeba listy kukuřice, nesmí být postříkaná! Totéž platí i pro zbytek hospodářských plodin.
  4. Některé druhy zeleniny mohou způsobit kvašení v žaludku a ve střevech, a proto mohou morčátka s citlivějším zažíváním nadýmat. Tyto druhy navíc obsahují kyselinu šťavelovou (více viz pod tabulkou zeleniny). Jsou to všechny druhy zelí, brokolice, kedluben (i jeho listy), kapusta a špenát.
  5. Pokud je morčík náchylnější na nadmutí nebo mívá střevní potíže, nadýmající druhy zeleniny mu nepodáváme vůbec.
  6. U morčat, kterým nezpůsobují trávicí problémy, je vhodné podávat výše zmíněné nadýmavé druhy jen 2x týdně v malém množství jako doplněk (obsahují vitamín A) k jiným druhům zeleniny.
  7. Ze salátu vždy odstraníme vrchní listy a stonek kvůli vyššímu obsahu nitrátů a kedlubnu oloupeme.
 

 

 

 

Nevhodná zelenina

 

Druh zeleniny

Poznámka

brambory

Nevhodné, neboť jsou příliš škrobnaté a jejich zelené části (zelené části hlíz, lodyha, listy a plody) obsahují jedovatý solanin.

cibule

Dráždí sliznice a svými antibakteriálními účinky ničí ve střevech jak špatné, tak dobré bakterie, čímž snižuje imunitu morčete.

česnek

Dráždí sliznice a svými antibakteriálními účinky ničí ve střevech jak špatné, tak dobré bakterie, čímž snižuje imunitu morčete.

feferonky

 

luštěniny

Čočka může v čerstvém stavu nadýmat.

Čerstvé fazole jsou jedovaté.

Hrachové lusky bývaji snášeny dobře.

pórek

 

rebarbora

Vysoký obsah kyseliny šťavelové, lehce jedovatá.

 Zdraví škodlivé látky obsažené v rostlinách a zelenině

 Kyselina šťavelová (oxalová)

  • Kyselina šťavelová je velmi rozšířená, organická kyselina, rozpustná ve vodě. V těle se slučuje s vápníkem v nerozpustný oxalát vápenatý, jenž se může usazovat v močových cestách ve formě kamínků a navíc se tímto způsobem z organismu odčerpává vápník. Vysoká koncentrace kyseliny v krmení může tudíž vést k nemocem ledvin, tvorbě močových kamenů a nedostatku vápníku v těle, který vede k odvápnění kostí.
  • Zdravým zvířatům můžeme rostliny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové podávat – ovšem jen ve velmi malém množství. Dlouhodobé podávání není vhodné. Zvířatům s poškozenými ledvinami tyto rostliny nepodáváme vůbec.

Solanin

  • Solanin je špatně rozpustný, toxický alkaloid některých lilkovitých (Solanaceae). Je obsažen například v zelených částech brambor (i hlíz) a rajčat. Následky vysoké koncentrace solaninu v krmivu jsou například žaludeční potíže, enteritida (zánět střev), průjmy, podráždění či záněty ledvin, likvidace červených krvinek, poruchy krevního oběhu a dýchání nebo poškození centrálního nervového systému.
  • Čím nekrmit? Zelenými částmi brambor a jejich klíčky, nezralými rajčaty a zelenými částmi rajčat (listy, stonek), stonkem a listy papriky apod.

Dusičnany (nitráty)

  • Dusičnany jsou sloučeniny dusíku a kyslíku. Rostliny dusík potřebují pro růst. Dusičnany samy o sobě jedovaté  nejsou, ale v organismu se mění na nitridy, které už zdraví škodlivé jsou. Příznaky otravy nitridy: slinění, průjem, svalový třes, slabost, potácení se, cyanóza.
  • V nízkém množství je zkrmování potravin obsahujících dusičnany nezávadné. Pozor však na potraviny, které obsahují dusičnan ve větším množství (např. hlávkový salát, štěrbák, ledový salát, polníček, špenát, mangold, červená řepa) – ty je opravdu lepší podávat jen doplňkově a ne neustále. Sem a tam podaný lístek salátu je však vítané zpestření jídelníčku.

Když dám morčeti mokrou zeleninu/trávu, nenadme se?

Nenadme. Ale je třeba, aby bylo morče na zeleninu/trávu zvyklé a zároveň zajistit, aby mělo neustále přístup k senu, které obsahuje hodně vlákniny a které potravu posunuje ve střevě. Pokud bychom dali morčeti zeleninu/trávu na lačný žaludek, je možné, že hmota nebude dostatečně rychle postupovat zažívacím traktem, zkvasí a začnou se tvořit nebezpečné plyny.
Co je ale důležité – morče musí být na trávu uvykáno postupně, jinak hrozí zažívací problémy. Pokud morče jenom tak bez přípravy šupneme na celý den do ohrádky, riskujeme tím nadmutí či průjem. Pokud morčátko nebylo na trávu zvyklé, může se stát, že po jejím nasazení do jídelníčku bude mít na přechodnou dobu (max 5 dnů) měkké bobky. To však nijak zvlášť nevadí, neboť je to jenom reakce organismu na změnu ve skladbě jídelníčku.

Luční a aromatické byliny

Snad žádné morčátko nepohrdne chutnou bylinkou a nejraději by tyto dobroty jedlo po kilech. Protože však bylinky obsahují často hodně vápníku, je vhodné jejich množství u dospělých mlsounů omezití omezit a předejít tak tvorbě ledvinových a močových kamenů.

Kde byliny a trávu nesbírat

  • na okrajích polí, protože je tam tráva pohnojená
  • na trávnících ve městě, protože se na ně chodí venčit psi, tudíž je tráva znečištěná a můžeme na morčata přenést různé nemoci
  • při okrajích silnic, protože je tam tráva „napuštěna“ výfukovými plyny
  • ze sběrného koše sekačky, protože v trávě rozsekané na malé kousky začínají už dvě hodiny po posečení probíhat hnilobné procesy, které jsou pro zvíře nebezpečné. Dále jsou škodlivé také motorové oleje, které se do sekaček dávají a které se samozřejmě do posekané trávy dostanou; a v neposlední řadě tato tráva obsahuje i výfukové plyny, neb tyto sekačky bývají poháněné benzínem (pokud tedy nemáme sekačku elektrickou).
  • pod keři – bývají na ní často klíšťata

Tráva v zimě

V zimě je možné si trávu a bylinky vypěstovat doma. Buď si pořídíme truhlík, zeminu a semena a zahradničíme akčně sami nebo je možné si ve zverimexu koupit přímo trávu pro hlodavce, která sestává z krabičky se substrátem a sáčkem se semínky (např. Trixie, Tukan). Pokud chceme trávu pěstovat v truhlíku, tak zakoupíme semena trávy v zahradnických potřebách, případně v obchodech typu Hornbach, Obi (semena nesmějí být mořená ani chemicky ošetřená! – toto splňují např. travní semena firmy Aros nebo Rožnovských travních semen). Zakoupit lze také míchaná semena bylin (např. Tráva pro domácí zvířata od firmy Nohel-Garden, která obsahuje pampelišku, tymián, jetel, řepu, salát, čekanku, vojtěšku a koriandr).

Venkovní výběh

Pokud máme doma zahradu, bylo by škoda ji nevyužít a morčíky nevyvenčit. Každé morčátko miluje pobyt na čerstvém vzduchu a svěží čerstvou travičku. Pokud chceme morčátko nechat na zahradě bez dozoru, rozhodně ho nenecháme běhat volně (může se zaběhnout nebo ho může napadnout nějaký dravec), ale pořídíme ohrádku. Tu si buď vyrobíme nebo koupíme. Je vhodné překrýt vrch ohrádky sítí proti dravcům, aby bylo morčátko chráněné i seshora. Výběh musí být také alespoň částečně ve stínu – pokud by na morčátka pražilo sluníčko a ta neměla možnost schovat se ve stínu, dostala by úžeh a mohla by i zemřít!

Vhodné byliny

  • Pokud není uvedeno jinak, tak tyto rostliny můžeme zkrmovat čerstvé i sušené. Usušené obsahují vysoký podíl vápníku, proto je podáváme v rozumné míře
  • Všeho s mírou! Musíme myslet na to, že každá bylina má své účinky a zvířata jsou na jejich působení citlivá. Proto bychom je měli podávat morčatům v rozumné míře a mít jejich účinky na paměti.
  • Obsahy vitaminu C jsou orientační. 

Rostlina

Poznámka

+ u některých rostlin je uveden obsah vitaminu C v množstvích mg/100g

anýz

Podporuje trávení.

bazalka

Tiší křeče, povzbuzuje chuť k jídlu a má zklidňující účinky.

+ čerstvá 11, sušená 61 mg/100g vitaminu C

borůvkové listí

Léčivka. Proti průjmu.

bršlice kozí noha

 

Obsahuje hodně vápníku a chutná podobně jako petržel.

Nesplést s krabilicí mámivou (Chaerophyllum temulum)!

+ čerstvá 201 mg/100g vitaminu C

brutnák lékařský

Voní a chutná po okurkách, má vysoký obsah minerálů, při nadměrném zkrmování poškozuje játra, ale jako doplňkové krmivo je dobrý.

+ čerstvý 35 mg/100g vitaminu C

echinacea

Posiluje imunitu.

hadí mord španělský

Obsahuje inulin.

heřmánek

Působí pozitivně při zažívacích potížích a onemocněních dýchacích cest (také jako čaj).

hluchavka

Pozor! Nesplést s popencem!

chrpa

Květy.

jahodníkové listí

 

jeteloviny

Tolice dětelová, jetel plazivý, jetel luční jsou v malém množství dobře snášeny. V době květu však v čerstvém stavu obsahují nízké množství kyanogenních glykosidů, z kterých se při zkrmování uvolňuje toxický kyanovodík. Mladý jetel také ve větších množstvích v důsledku nízkého obsahu tříslovin silně nadýmá a při překrmení způsobuje průjem.

jitrocel kopinatý

Protizánětlivý, tiší zažívací potíže, jako čaj (sbíráme před dobou květu) vhodný při nachlazení a při problémech s ledvinami a močovým měchýřem.

jitrocel větší

Protizánětlivý, mírní zažívací obtíže.

kakost smrdutý

 

kerblík lesní/setý

+ čerstvý 36, sušený 65 mg/100g vitaminu C

kokoška pastuší tobolka

Nepodávat březím samicím, protože by mohla vyvolat předčasný porod, zastavuje krvácení.

kontryhel

Léčivka, proto v malém množství.

kopr

Obsahuje hodně vitamínů, povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení, odstraňuje lehké zažívací poruchy, a stimuluje tvorbu mléka.

+ čerstvý 50, sušený 117 mg/100g vitaminu C

kopretina bílá

 

kopretina řimbaba

 

kopřiva

Krmíme zvadlými nebo usušenými, působí močopudně a snižuje krevní tlak.

+ sušená 377 mg/100g vitaminu C

koriandr

 

kostival lékařský

 

kozí brada luční

 

krvavec menší

Údajně má vysoký obsah vitamínu C.

lebeda zahradní

+ čerstvá 35, sušená 152 mg/100g vitaminu C

levandule

 

libeček

Pomáhá při ledvinových a žaludečních obtížích; nepodáváme březím samicím.

lichořeřišnice větší

 

lískové listy

 

majoránka

Květy obsahují až 4% éterických olejů.

+ čerstvá 10, sušená 50 mg/100g vitaminu C

malinové listy

 

máta peprná

Příznivě působí na trávicí ústrojí, podporuje prokrvení a tvorbu žluči.

+ čerstvá 45 mg/100g vitaminu C

mateřídouška

 

meduňka

Působí protikřečově a příznivě na zažívání (také při nadýmání).

+ čerstvá 45, sušená 127 mg/100g vitaminu C

merlík všedobr

 

měsíček

Květy. Má zklidňující účinky.

mléč zelinný

 

myrta

 

obilniny (osení a sláma)

Pouze stébla bez klasů.

ječmen, oves, pšenice, špalda, žito

oregáno (dobromysl)

Zmírňuje střevní potíže, údajně napomáhá při léčbě kokcidiózy, přírodní ATB.

+ čerstvé 10, sušené 60 mg/100g vitaminu C

ostružinové listí

Vysoký podíl kyseliny tříslové, s trním zkrmovat jen sušené, v čerstvém stavu trní odstraníme.

pampeliška/smetánka lékařská

Kořen, listy, květ; působí močopudně, barví moč do červena.

+ čerstvá 30, sušená 82 mg/100g vitaminu C

pelyněk

Vysoký obsah thujonu, podávat zřídka (březím samicím jej nepodáváme vůbec!). U králíku působí údajně preventivně proti kokcidióze.

+ čerstvý 45 mg/100g vitaminu C

petrželí (nať)

Nepodávat březím samicím, protože by mohla vyvolat předčasný porod, navíc má vysoký obsah vápníku, proto podávat v omezeném množství.

+ čerstvé 160, sušené 473 mg/100g vitaminu C

podběl

Protizánětlivý, ale v sušeném stavu zkrmujeme pouze ve velmi malém množství kvůli vysokému obsahu léčivých látek, které mohou ve vysokých dávkách poškodit játra.

potočnice/řeřicha

Obsahuje hořčičné glykosidy, které dráždí dýchací cesty, proto podáváme jenom v malém množství; povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje látkovou výměnu a působí močopudně.

ptačinec žabinec

Nesplést s drchničkou rolní (Anagallis arvensis)!

+ čerstvý 89mg/100g vitaminu C

pumpava obecná

 

pupalka dvouletá

Listy a květy.

rozmarýna

Kvůli vysokému obsahu éterických olejů a kyseliny šťavelové podáváme jenom občas v malém množství.

+ čerstvá 10, sušená 61 mg/100g vitaminu C